Jazyk není jen prostředkem, kterým popisujeme svět. Je to i nástroj, kterým svět utváříme. To, jaké výrazy volíme, koho a co jimi označujeme, ovlivňuje naše myšlení, vnímání druhých i naše každodenní rozhodování.
Jedním z diskuotvaných témat v této oblasti je genderově neutrální a citlivý jazyk. Klademe si otázky, zda a jak do jazyka zahrnout všechny genderové identity, jak pojmenovávat profese nebo jaké formy používání jsou (ne)viditelné. Jazyk totiž nejen odráží to, jaká naše společnost je, ale také napomáhá formovat to, jaká může být.
I proto jsem si jako svůj studijní cíl pro druhý semestr zvolila práci s genderově inkluzivním jazykem a chtěla se v něm víc zdokonalit. Moje mentorka Terka Kosnarová mi nabídla možnost využít prostor na závěrečné konferenci k vedení workshopu pro spolužactvo.
Nabídku jsem přijala a začala přemýšlet nad cílem workshopu. V první řadě mi bylo jasné, že nechci, aby vyzněl jako nějaké přesvědčování, jak má kdo mluvit. Chtěla jsem hlavně vytvořit prostor pro otázky a diskuzi: koho v jazyce vidíme – a koho ne? Jak náš mozek vnímá generické maskulinum? Jak se při používání genderově inkluzivního jazyka cítíme?
Cílem bylo vytvořit bezpečné prostředí, kde si účastnice a účastníci mohou tyto otázky nejen položit, ale i zažít, jak jazyk funguje v praxi. A tak jsem zkombinovala jazyková cvičení s obrazovým materiálem a diskusními otázkami.
Od nápadu k materiálům
Workshop jsem postavila na čtyřech základních tematických okruzích:
- práci s generickým maskulinem a femininem,
- diskusi o mužských a ženských podobách názvů povolání,
- seznámení s principy genderově neutrálního jazyka „jak na to“ a nakonec na
- praktické úpravě konkrétních textů.
Ke každé aktivitě jsem si dopředu připravila reflexní otázky.
Nedílnou součástí přípravy byla tvorba fyzických materiálů, se kterými budou účastníci a účastnice v průběhu workshopu pracovat. Připravila jsem kombinaci textů, obrázků, pracovních listů a otázek – chtěla jsem, aby si v nich všichni mohli čmárat, psát poznámky, vpisovat apod. Pomocí Canvy a Midjourney se mi podařilo vytvořit prototyp materiálů, který jsem dále upravila na základě iterace.
Dále jsem ladila tok aktivit, testovala, jak dlouho co trvá, a hlavně zvažovala, co je ještě bezpečně výzvou a co už by mohlo být bariérou. Zpětně vnímám, že tahle fáze byla velmi důležitá.
Tvořit inkluzivní jazyk znamená zároveň tvořit inkluzivní prostor, ve kterém si zkoušíme něco nového.
Co se dělo na workshopu – a co na to účastnictvo
Workshop jsme začali krátkým icebreakerem a tematickou hádankou:
Otec se synem se vydali na výlet. Jeli autem a bohužel se stali účastníky dopravní nehody. Otec zemřel. Chlapce dopravili sanitkou se závažnými zraněními do nemocnice, protože byla nezbytná operace. Ihned ho vezli na sál, ale tam, jakmile chirurg zjistil, o koho jde, vykřikl: “Já ale nemohu operovat vlastního syna!“
Kdo je chirurg?
* vyluštění na konci článku.
Na hádanku, na kterou jsme mrkli i ve video verzi, jsme navázali částí o generickém maskulinu. Mám za to, že to, jak mozek při generickém maskulinu funguje, nejlépe poznáme, když pracujeme s generickým femininem. Nejprve tedy účastníci a účastnice převedli připravený text o starostech a občanech na text o starostkách a občankách a dále na zadané téma diskutovali. Potom jsme si společně promítli Ústavu ČR převedenou do generického feminina. Tento moment vyvolal živou diskusi a dvě z účastnic ho později označily za zlomový bod celého workshopu.
Článek 16:
(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslankyň, které jsou voleny na dobu čtyř let.
(2) Senát má 81 senátorek, které jsou voleny na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorek.
Článek 54:
(1) Prezidentka republiky je hlavou státu.
(2) Prezidentka republiky je volena v přímých volbách.
Další část programu byla věnována tomu, jak si představujeme konkrétní profese podle toho, zda uslyšíme tvar v mužském nebo ženském rodě. Úvodní video a práce se siluetami kuchaře a kuchařky, lékaře a lékařky nebo učitele a učitelky otevřela velmi debatu o prestiži, o důvěře, o automatických asociacích.
Poté jsme si ukázali, jaké jsou možnosti používání genderově senzitivního jazyka a takovým malým vyvrcholením workshopu bylo přímo vyzkoušení si práce s jazykem. Účastnictvo individuálně pracovalo s pracovními texty v generickém maskulinu – kapitolou ebooku, shrnutím výzkumné zprávy nebo reklamním letáčkem – a převáděli je do neutrálního jazyka. Někdy šli směrem rodové specializace („horolezci a horolezkyně“), jinde volili neutralizaci („odbornictvo“) nebo pracovali s tzv. neosobní formulací („bylo rozhodnuto“). Diskuze nad tím, kdy už jazyk začíná být „krkolomný“ a kdy jen nezvyklý, byla jednou z nejzajímavějších.
Na závěr jsem zařadila krátkou reflexi, otázky jako Co mě dnes překvapilo? Kde bych chtěl/a mluvit citlivěji? Jaký jazyk mi dává smysl?
„Rád bych používal genderově inkluzivní jazyk ve svém portfoliu. Uvědomuju si, že automaticky používám generické maskulinum.“
„Hlavně u toho cvičení s názvy povolání mě překvapilo, jak předsudečná jsem.“
„Díky za sdílení jednotlivých metod jak převést text do neutrální podoby.“
„Historické pozadí generického maskulina pro mě bylo hodně zajímavé.“
Na závěr chci z velmi poděkovat všem účastnicím a účastníkům workshopu. Vaše otevřenost, sdílení, zájem i odvaha zkoušet nové věci vytvořily příjemnou atmosféru.
Z workshopu si odnáším mnoho.
Po stránce přípravy mě utvrdil v tom, že má smysl tvořit vlastní materiály a věnovat čas jejich promýšlení. Každý detail – od grafiky po formulaci zadání – může přispět k tomu, že se účastnictvo cítí bezpečně a zároveň podnětně.
Po obsahové stránce jsem si potvrdila, že téma genderově inkluzivního jazyka je živé, důležité a rozhodně není „jen“ o gramatice.
A pokud jde o facilitaci – odnáším si skvělou zkušenost, kterou bych ráda více rozpracovala v dalším semestru :).
Díky za tuto příležitost.
ZDROJE
- Pavla Špondrová: Říkali jí ministerský rada. Opomíjí jazyk používaný v českém právu ženy? A vadí to? (Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?, 2020)
- Jana Valdrová: Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit (Slon, 2018)
- Technologická agentura České republiky (TA ČR): Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR (2015)
- Evropský parlament: Genderově neutrální jazyk v Evropském parlamentu (2018)
- Irena Smetáčková: Femininní a maskulinní označení: vliv na hodnocení prestiže (Gender, rovné příležitosti, výzkum, 2016)
- Světla Čmejrková: Žena v jazyce (Slovo a slovesnost, 1995)