V podzimním semestru 2024 jsem podruhé koordinovala předmět na 3. lékařské fakultě zaměřený na spolupráci pacientstva a zdravotnictva. Studentstvo pilotního semestru na podzim 2023 přineslo cennou zpětnou vazbu, díky které jsme strukturu i obsah předmětu upravili tak, aby byl ještě přínosnější. Důkazem je fakt, že počet přihlášených studentů se oproti loňskému pilotnímu semestru zčtyřnásobil – a mnozí z nich přišli na doporučení svých starších spolužáků.
Předmět Pacient jako partner: kazuistiky a komunikační dovednosti si klade za cíl naučit studentstvo medicíny nejen odborným znalostem, ale také klíčové dovednosti, která často rozhoduje o úspěšnosti léčby – respektující komunikaci.
V rámci 8 seminářů se studentstvo mělo možnost potkat s lektory z řad zástupců a zástupkyň pacientských organizací, nemocničním ombudsmanstvem a mediátorkou. Já jsem lektorovala úvodní seminář, v průběhu kterého studentstvo sdílelo motivaci k přihlášení se do předmětu. Bylo úžasné slyšet, jak mladí lidé vnímají komunikaci mezi pacienty a zdravotníky jako jednu z klíčových kompetencí zdravotnického profesionála, zdůrazňují důležitost důvěry jako základního prvku úspěšné léčby a ví, že zvládnutá odborná stránka dobrému lékaři nestačí.
Na úvodní seminář navazovaly kazuistické semináře, kde lektorovala pacientka s Alzheimerovou chorobou, transmuž, předsedkyně České asociace vzácných onemocnění a maminka dítěte se vzácným onemocnění, diabetik a předseda Pacientské rady, předsedkyně organizace Popálky, která si sama prošla popáleninami a peer konzultant v oblasti duševního zdraví. Lektorstvo bylo oslovováno ve spolupráci s Národní asociací pacientských organizací, které za tuto spolupráci patří velký dík. K seminářům studenti a studentky napsali toto:
„Zastoupení bylo pestré, moc se mi líbilo spojení s trans-problematikou, protože už to nám hezky ukázalo, že přestože jsme progresivní mladí lidé, často nevíme a bojíme se komunikovat, abychom někoho neurazili.“
„Hodně mě zaujala přednáška paní z organizace Popálky, nadchla mě pro toto téma. Co mě zaujalo nejvíce bylo sdělení, že ne vždy může být rekonstrukce (výkon plastické chirurgie) chtěný. Ne vždy je „oprava původní krásy“ cílem pacienta. Také mě velmi zaujalo povídání paní s Alzheimerem. Bylo pro mě neskutečně významné uvědomění, že člověk, kterému byla diagnostikována demence, nemusí mít žádné příznaky, které by poznal cizí člověk.“
„Bylo velmi zajímavé slyšet příběhy různých lidí z různých pacientských organizací. Toto by jeden člověk nemohl zprostředkovat.“
Navazoval seminář lektorovaný nemocničním ombudsmanem, který zahrnoval i malou panelovou diskuzi s další ombudsmankou a ombudsmanem a připojila jsem se i já jako autorka Metodického pokynu k institutu nemocničního ombudsmana. V průběhu semináře zazněly informace o nemocničním ombudsmanství, roli v nemocnicích a také spoustu kazuistik, které ombudsman v praxi řešil. Studentstvo se snažilo pojmenovat emoce, potřeby a návrhy řešení u jednotlivých aktérů kauz.
„Bolo to vyborne, struktura seminara, komunikacia s publikom, analyza staznosti, vsetko sa mi pacilo a citil som sa angazovany.“
„Líbily se mi konkrétní případy, o kterých jsme pak diskutovali. Různé pohledy na jednu situaci.“
Obsahovou pestrost předmětu završily 2 semináře lektorované mediátorkou, která si připravila nabitý program týkající se komunikace a komunikačních technik. Studentstvo si vyzkoušelo spoustu cvičení, role plays, vč. hraného telefonátu s rozmrzelým pacientem.
„Super struktura, pacilo sa mi, ze sme rozoberali rozne komunikacne situacie a techniky, ktore uz teraz uplatnujem v kazdodennom zivote.“
„Tolik praktických cvičení s tolik času k trénování komunikačních dovedností jsme ještě nikde nedostali. Bylo to zábavné a dle mého i velmi přínosné.“
Předmět byl zakončen prezentacemi povinných úkolů. Studenti a studentky ve skupinách realizovali ankety na téma zvolené výzkumné otázky. Nemůžu nezmínit dvě skupinky, které k práci přistoupily velice zodpovědně, posbíraly okolo 200 odpovědí a mohly tudíž učinit vypovídající závěry o tom, Jaká je motivace studentů medicíny pro studium? nebo Jaké faktory se nejvýznamněji podílejí na tom, jak pacienti hodnotí empatii lékařů? V průběhu kontrolování anket i prezentací jsem v duchu děkovala Jolaně Těšinové, přednostce Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva na 1. LF UK, která mi tento nápad vnukla. Mám za to, že studentstvo získalo základní přehled o tom, jak se sbírají data, jak se pracuje s výzkumnou otázkou, jak se interpretují závěry ankety či průzkumu a hlavně někteří zakusili nebo zakusí i to, že svoje závěry mohou předat na odpovědná místa na fakultě nebo jinde.
„Myslím že největší přínos předmětu je vyslechnutí různých perspektiv na zdravotní sytém a vypracování ankety je cvičení které nás nutí přemýšlet o dalších problémech v medicíně se kterými se můžeme setkat.“
„Anketa byla velice zajímavá zkušenost. Do té doby bych nikdy takovou věc nevyzkoušel a nedozvěděl se více o tématu.“
„Bylo skvělé vytvořit anketu na téma, které vás opravdu zajímá a díky tomu tak zjistit co si myslí ostatní o daném tématu. Je to také dobrá zkušenost, která se mi věřím bude v budoucnu hodit.“
Realizace tohoto předmětu mě naplňuje hlubokým pocitem, že to má smysl. Že moje přání rozšiřovat okruh lidí, kteří budou léčit lidi s chorobou, ne chorobu v člověku dostává konkrétní kontury. Nadšení lektorského týmu, fakulty, dobrá zpětná vazba studentstva mě naplňují optimismem, že i když bude potřeba ještě hodně času, energie a trpělivosti, tak změna se děje, posouváme se od strohé medicíny k pacientstva stále blíž a blíž.
„Největší hodnotu tohoto předmětu spatřuji právě v tom, že jsou nám předávány argumenty a názory od různých lidí, člověku to dává komplexní představu o problematice komunikace celkově i v jednotlivých oborech. Jeden člověk by nám toho dle mého názoru nikdy nedal tolik jako všichni dohromady.“
„Kdyby byl vypsán stejný předmět na druhý semestr (nebo třeba na příští rok) s jinými tématy (lidmi z dalších pacientských organizací, ráda bych se na něj znovu přihlásila. Jsou to jedny z nejpřínosnějších hodin na fakultě. Děkuji za to, že předmět vědět, že kontaktujte různé lidi s různým zaměřením. Hodně nám to dává a hodiny jsou pro mě vždycky smysluplně stráveným časem a zároveň odpočinkem od „běžného studia“.“