Na této stránce mám svůj datový deník, který vzniká jako součást předmětu Data pro design služeb. Nejde o žádnou profi dokumentaci, spíš o osobní zápisník mých „setkání s daty“.
Datový deník mi pomáhá dívat se na běžné věci kolem sebe trochu jinak – optikou struktury, významů a příběhů, které data vyprávějí.
1. Data o výpůjčkách v knihovně
20. 3. 2025
V rámci prvního logu jsem se rozhodla podívat se na svá vlastní data – konkrétně historii mých výpůjček z Městské knihovny v Praze. Z katalogu jsem si stáhla přehled knih, které jsem si půjčila od 1. 1. 2023. Vznikl tak malý dataset, který vypovídá nejen o tom, co čtu, ale i o tom, jak se moje zájmy mění v čase. Soubor obsahuje název knihy, autora, datum výpůjčky a další identifikační údaje.
Dětské knihy vedou, i když mě to samotnou překvapilo (při pohledu na data mě překvapilo, kolik dětských knih si půjčuju – v reálném čase jsem to tak nevnímala, ale výpůjčky mluví jasně).
Od podzimu 2024 výrazný posun k odborné literatuře – start studia DIS (Z dat je patrné, že s nástupem na KISK se moje čtenářské preference posunuly – přibylo titulů zejména z psychologie pro designéry a další).
Moje zájmy jako na dlani: zahrada, pivo, cestování (Data výpůjček mapují moje koníčky – na podzim mě zajímala zahrada, na přelomu roku kvašení a pivo, a před létem mě to táhne k cestopisům.
Vnímám, že tento dataset má překvapivý potenciál k dalšímu rozvíjení a osobnímu i kreativnímu využití. Nabízí se například vytvoření čtenářského dashboardu, kde bych mohla dlouhodobě sledovat své vzorce výpůjček – kolik knih si půjčuji v různých obdobích, jaké žánry převládají, kteří autoři se opakují nebo jak se moje zájmy mění v čase.
2. Anketa o používání AI komunitou domovarníků a domovarnic
8. 4. 2025
V rámci předmětu AI v praxi: Dovednost pro budoucnost a lepší služby jsem se rozhodla ověřit reálný zájem o využití AI v oblasti domácího vaření piva. Měla jsem nápad cílit na komunitu hobby pivovarníků s digitálním nástrojem, ale nebyla jsem si jistá, jestli řeším skutečnou potřebu. Provedla jsem tedy anketu ve facebookové skupině o domácím pivovarnictví, která má přes 13 tisíc členů. Během šesti dnů odpovědělo 117 lidí. Zajímala mě jejich míra zkušenosti s AI, postoj k novým technologiím a případné bariéry v jejich přijetí.
Z výsledků vyplynulo, že většina hlasujících (64 %) už má s AI alespoň nějakou zkušenost – buď ji aktivně využívají, nebo se k ní příležitostně obrací pro radu. To ukazuje, že umělá inteligence si pomalu nachází místo i mezi domácím pivovarnictvem.
Podle očekávání je nezanedbatelná část lidí (podle ankety 26 %), kteří z různých důvodů AI nevyužívají.
Zbylých 10 % respondentů pravděpodobně neví, jak na to, zatím jim to nesedlo, neznačí ale vyloženě nezájem. Nejen pro ty může být užitečné sdílení zkušeností, tipů nebo konkrétních příkladů použití, aby si mohli udělat lepší obrázek, jestli a jak jim AI může pomoct.
Zaujalo mě, kolik zájmu i zkušeností s AI mezi domovarníky je. Nejdříve jsem totiž vůbec nevěděla, co očekávat – byla jsem připravená i na to, že anketa nikoho nezaujme.
Z toho, že do ankety se zapojil větší počet lidí, usuzuji, že AI pro domovarníky není neprioritní téma. Kdyby byl problém „úplně jinde“, pravděpodobně by nezískal žádnou pozornost.
Na základě dat z ankety jsem dále ideovala, jak bych mohla podpořit a rozvíjet zájem o využívání AI v domovarnictví. Na konci procesu je prototyp ebooku „AI v domovarnictví v 10 krocích“.
3. Deník bolesti
5. 5. 2025
Na doporučení fyzioterapeuta, se kterým dlouhodobě řeším bolesti v oblasti krku a lopatek, jsem začala vést deník bolesti. Cílem bylo zjistit, kdy a proč se bolest nejčastěji objevuje, jakou má intenzitu a co ji případně zmírňuje nebo zhoršuje. Každý záznam obsahuje datum, lokalizaci bolesti, její intenzitu (1–10), stručný popis kontextu, označení, zda jsem ten den cvičila či jestli jsem použila ještě nějaké pomůcky.
Zapisování bolesti mi pomohlo více se zaměřit na signály těla. Díky pravidelným záznamům jsem získala větší kontrolu a motivaci s bolestí aktivně pracovat, místo toho, abych ji jen pasivně snášela.
Mému fyzioterapeutovi deník pomohl v rozkrytí odpovědí na různé otázky. Např. zda bolest poleví o víkendu, zda se bolest po určité aktivitě zhorší, jak dlouho trvá apod.
Ze zápisů se ukázalo, že největší bolest přicházela po nošení těžkého batohu a odeznívala dost dlouho. Fyzioterapeut se na základě toho zaměřil na „skalenové svaly“ na krku a díky tomu jsem po třech letech pravděpodobně nalezla příčinu mých obtíží.
Do budoucna bych chtěla data o bolesti propojit s dalšími proměnnými – například s denními aktivitami, náladou nebo pracovním zatížením.
4. Cestovní rytmus mezi Olomoucí a Prahou
12. 5. 2025
Jelikož dojíždím do práce napříč půlkou republiky, strávím ve vlaku poměrně hodně času. Zajímalo mě, kolik ho to ve skutečnosti dělá a kolik kilometrů jsem už takto nacestovala. Vzhledem k tomu, že nejčastěji jezdím RegioJetem, mám své jízdní údaje snadno dostupné přímo v aplikaci – a to mi umožnilo vytvořit konkrétní přehled o svém cestovním rytmu.
V roce 2025 jsem ve vlaku strávila celkem 46 hodin a 29 minut.
Za tuto dobu jsem urazila přibližně 5 000 kilometrů, což odpovídá zhruba cestě z Olomouce na sever Švédska a zpět.
Do Prahy a zpět jsem v průměru vyjížděla dvakrát měsíčně.
V pěti případech mě na trase zdrželo zpoždění delší než dvacet minut– nejčastěji při večerních nebo přetížených spojích.
Tabulka by se dala rozšířit například o přesnější důvod cesty, náladu během dne, produktivitu ve vlaku nebo cenu jízdenky (nebo to radši ne 🙂 ).